Rady a informace o zdraví

Znaky dobrého zdravotního stavu ● Tělesná teplota ● Měření teploty ● Teplota čenichu ● Teplota vnějšího prostředí ● Tep ● Měření tepu ● Dech ● Měření dechu ● Doporučené schéma očkování ● První pomoc ● Základní vybavení lékárničky pro psa ● Posouzení situace ● Ohrožení života nastává ● Kontrola dechu ● Kontrola pulsu ● Možné příčiny ● Dýchá pes ● Resuscitace ● Uvolnění dýchacích cest ● Zajištění dýchání ● Zajištění krevního oběhu ● Resuscitace v přítomnosti druhé osoby ● Akutní příznaky onemocnění ● Chronické příznaky onemocnění ● Klíště obecné ● Bolesti břicha ● Zvracení ● Průjem ● Zácpa ● Nechutenství ● Přežírání ● Pokusy o zvracení s následným kolapsem ● Slinění, odmítání potravy, dušení ● Výtok z nosu ● Kašel ● Suchý nos ● Výtok z ucha ● Otok ● Výtok z očí ● Otok ● Zvýšené močení a nadměrná žíznivost ● Špatné udržení moči ● Krev v moči ● Zarudnutí kůže ● Škrábání a svědění ● Sáňkování ● Línání ● Kulhání ● Záchvat, křeče ● Únava, kardiacký kašel, zmodrání dásní, mdloby

Znaky dobrého zdravotního stavu

Pes dobře, rád a pravidelně přijímá potravu
Počty dechů, tepů a tělesná teplota psa v klidu je v rozmezí základních fyziologických hodnot
Pes pravidelně a bez obtíží močí a kálí
Tělní otvory jsou bez výtoků
Spojivky jsou narůžovělé, oči bez hnisavých výtoků
Pes má vlhký a chladný čenich
Srst je lesklá a hladká (platí pro plemena, která mají mít takovouto srst)
Tělesná hmotnost odpovídá příslušnému chovnému standardu a věku psa
Pes se projevuje přirozeně a zjevně mu nic nechybí ani nepřebývá

Tělesná teplota

Mladý pes do jednoho roku – tělesná teplota, naměřená v konečníku až 39,5°C.
Dospělý pes – tělesná teplota naměřená v konečníku do 39°C.

Měření teploty

Tělesnou teplotu psa zásadně měříme v konečníku lékařským teploměrem
Sloupec rtuti na teploměru setřepeme minimálně na 36°C
Teploměr musí být dezinfikovaný a čistý
Konec teploměru namažeme trochou vazelíny, krému nebo oleje
Ocas psa zvedneme nahoru a stranou
Šroubovitým pohybem a velmi opatrně zasuneme teploměr do řitního otvoru, do hloubky asi 2,5 cm
Teploměr ponecháme v konečníku asi 3-5 minut
Psa při měření teploty uklidňujeme hlazením a vlídným slovem
Neklidného psa při měření teploty fixujeme pod břichem ve slabinách
Teplotu psovi měříme doma, v klidném a jemu známém prostředí, protože stres má vliv na výšku naměřené teploty

Tělesná teplota je výsledkem rovnováhy mezi tvorbou a ztrátami tepla. Tvorbou tepla rozumíme metabolismus a svalovou činnost, ztráta tepla je výdej tepla do okolí, proudění vzduchu, vlhkost nebo průvan. Příčinou kolísání tělesné teploty může být stres, záněty, infekční choroby, revmatická onemocnění, otravy, zhoubné nádory a podobně.

Teplota čenichu
Teplota čenichu se v průměru pohybuje okolo 19,5°C. Není pravdou, že suchý a teplý čenich je vždy projevem zhoršeného stavu nebo nemoci. Pes může mít přechodně suchý a teplý nos například po probuzení, suchý, horký a rozpraskaný nos může být také projevem místního onemocnění čenichu. Naopak někdy i při vážném horečnatém onemocnění může mít pes vlhký a chladný čenich.

Teplota vnějšího prostředí
Nejvhodnější teplota vnějšího prostředí, ve kterém se pes pohybuje je u štěňat do 3 měsíců 29-36°C, u štěňat starších než tři měsíce nad 23°C a u dospělých psů 18-23°C. Přebytek vnitřního tepla pocením vydává pes jen velmi nedokonale. Výdej tepla u psů probíhá především zrychlenou dechovou frekvencí, k povrchnímu zrychlenému dýchání dochází již při vnější teplotě 28-29°C. Při vedrech a při tělesné námaze lze regulovat tělesnou teplotu dostatečným přísunem chladné vody. Psi, kteří jsou při velmi teplém počasí venku, musí mít možnost ulehnout do stínu nebo na chladný podklad, aby se zlepšil výdej přebytečného tělesného tepla. V létě nenecháváme nikdy psy delší dobu v uzavřeném autě. V zimě chráníme proti chladu psy držením na suchém, teplém místě bez průvanu. Pokud držíme psa celoročně v boudě, měla by být zateplená. Psy, kteří venku zmoknou, pracují ve vodě nebo po koupání je nutné vysušit, aby se zvýšeným výdejem tepla nenachladili.

Tep

Malá plemena a mladí psi – 90-130 tepů za minutu.
Velká plemena – 60-100 tepů za minutu.

Měření tepu
Počet tepů u psa měříme přiložením prstů a lehkým tlakem na stehenní tepnu, kterou stlačujeme proti stehenní kosti asi v polovině délky stehna. Puls můžeme také měřit přímo poslechem v krajině srdeční. Doba měření pulsu je 30 sec. až 1 minuta. Normální puls se vyznačuje pravidelnou frekvencí dostatečně silných nárazů, které odpovídají srdeční činnosti.

Dech

Počet dechů u dospělého psa malého plemene v klidu je 18-30.
Počet dechů u dospělého psa velkého plemene je 10-26.

Měření dechu
Počet dechů za 1 minutu stanovíme pohledem na hrudník a břišní stěnu psa ze strany.

Doporučené schéma očkování

týdnů	Očkování proti parvoviróze, pokud je tímto onemocněním vrh ohrožen
9 týdnů	Očkování proti parvoviróze, pokud není v okolí virus, očkování proti psince, infekční hepatitidě, leptospiróze, koronaviróze, případně proti virózám dýchacích cest
12 týdnů	Přeočkování proti parvoviróze, psince, infekční hepatitidě, leptospiróze, koronaviróze
3 měsíce	Pokud je plánována cesta se psem do zahraničí, očkování proti vzteklině
od 3 měsíců	Lze aplikovat nadstandardní samostatné vakcíny proti borelióze a tetanu
6 měsíců	Obvyklé očkování proti vzteklině
12 měsíců	Přeočkování proti parvoviróze, psince, infekční hepatitidě, leptospiróze, koronaviróze a pravidelné očkování každý rok současně s očkováním proti vzteklině

První pomoc
Váš pes se může dostat do situace, kdy bude zraněn nebo neschopen pohybu, a bude potřebovat vaši pomoc. Dokážete mu ji poskytnout? Tak, jak bez váhání přispěcháte na pomoc člověku při autonehodě a okamžitě si vybavujete základy první pomoci, které jste získali ještě ve škole, tak byste měli být pohotoví i při náhlé příhodě vašemu nebo i cizímu zvířeti. Včasná první pomoc může nejen přispět k uzdravení, ale může v mnoha případech zachránit vašemu psovi život. Jsou chvíle, kdy čekání na veterinárního lékaře se může psovi stát osudným a je lépe před příjezdem nebo odvozem k němu psa napřed zabezpečit. Vašemu veterináři však nikdy při těchto příhodách nezapomeňte zavolat, a to i v případě, že se váš pes vzpamatuje, a bude se vám zdát v pořádku. Vysvětlete mu celou situaci a dbejte jeho rad.

Základní vybavení lékárničky pro psa
Zde je seznam pomůcek, které by měla obsahovat domácí lékárnička pro psa a které byste měli mít vždy doma při ruce, pokud psa chováte.

teploměr (pořiďte si pro psa digitální teploměr, který je méně nebezpečný než rtuťový)
pinzeta (bude vám sloužit ke snadnému odstranění klíštěte, drobných cizích tělísek z tlapky apod.)
nůžky
podavač tablet (ten vám usnadní podání tablety, při jeho použití nemusíte psovi strkat ruce do tlamy)
injekční stříkačka nebo kapátko(můžete ji použít k výplachu očí, k podání tekutých léků apod.)
tenká matrace (nejlépe s hliníkovou nebo teflonovou fólií)
chirurgické rukavice
košík nebo obvaz (potřebujete je k zajištění psovy tlamy)
tlakový obvaz (použijete jej při rychlém ošetření krvácející rány apod.)
tampóny
obvazy
pružné obinadlo
náplast
živočišné uhlí
3% peroxid vodíku
antiseptická mast
léčivá mast

Posouzení situace
Dříve než začnete s prohlídkou poraněného psa, ujistěte se, že se nachází na bezpečném místě. Pokud tomu tak není, pokuste se jej na bezpečné místo přepravit. Pokud bude pes protestovat, použijte náhubek nebo zabezpečení tlamy obvazem. Předtím, než začnete psa ošetřovat, posuďte celou situaci a pokud víte, jakým způsobem byl pes zraněn, utřiďte si jeho zranění od nejtěžšího k nejlehčímu. To, co se vám na první pohled bude zdát zjevným poraněním, nemusí být vždy životu nebezpečné. Zde vám nabízíme několik kroků, jak co nejrychleji zjistit skutečný stav vašeho psa. Za žádných okolností nepanikařte a všímejte si pouze psa. Váš klidný a sebevědomý přístup dodá jistotu i vašemu psovi, naopak, pokud budete zmateně pobíhat kolem, přenese se vaše nervozita i na psa. Tedy ještě jednou, krátce:

ujistěte se, že vy i pes jste na bezpečném místě
chraňte i své zdraví, např. chirurgickými rukavicemi, zabraňte útoku zraněného psa náhubkem
porovnejte závažnost zranění a určete nejtěžší
zachovejte klid
zkontrolujte stav psa
při přímém ohrožení života zahajte první pomoc
kontaktujte veterinárního lékaře
ujistěte se, jestli je pes schopen reagovat. Oslovte ho jménem nebo tleskněte, pes by se měl na vás otočit.
v případě, že pes nereaguje, proveďte okamžitě kontrolu dechu a pulsu.
pokud nejsou zajištěny základní životní funkce, přistupte k resuscitaci.

Ohrožení života nastává při

zástavě dechu
zástavě srdce
silném krvácení

Kontrola dechu

Normální stav – 10 – 30 vdechů za minutu
Snížená dechová frekvence – otrava, podchlazení, pokročilé stadium šoku
Zvýšená dechová frekvence – vzrušení, teplo, bolest, počáteční stadium šoku

Kontrola pulsu

Normální stav – 60 – 120 úderů za minutu (velká plemena – spodní hranice, malá plemena a štěňata – horní hranice)
Snížená tepová frekvence – podchlazení, pokročilé stadium šoku
Zvýšená tepová frekvence – vzrušení, zvýšená teplota, elektrický šok, otrava, uštknutí, srdeční záchvat, bolest, počáteční stadium šoku
Případy, kdy pes nereaguje, je bez pulsu, bez dechu nebo bez pulsu a dechu zároveň vyžadují resuscitaci ještě předtím, než začnete s ošetřováním zranění!

Možné příčiny

tonutí
dušení
šok a silné krvácení

Dýchá pes?
ANO

proveďte kontrolu pulsu
proveďte prohlídku psa a první pomoc
kontaktujte veterinárního lékaře

proveďte dva vdechy
proveďte kontrolu pulsu

Je puls hmatatelný?
ANO

pokračujte v umělém dýchání
kontrolujte puls

zahajte resuscitaci
pokračujte v resuscitaci při převozu na veterinární kliniku

Resuscitace
Pokud máte po ruce někoho, kdo vás může převést na veterinární kliniku, požádejte jej, aby kontaktoval veterinárního lékaře, a pokračujte v resuscitaci při převozu k němu.

Resuscitace zahrnuje tři základní kroky, kterými udržujeme základní životní funkce

uvolnění dýchacích cest
zajištění dýchání
zajištění krevního oběhu

Uvolnění dýchacích cest
Narovnejte psovi hlavu a krk, otevřete tlamu a vytáhněte jazyk. Jazyk je lépe zachytit kapesníkem nebo kusem látky. Poté vyčistěte psovu tlamu od veškerých zbytků, mohou to být zbytky jídla, zvratky či cizí těleso.

Zajištění dýchání
Pokud jste uvolnili dýchací cesty, zjistěte, jestli pes dýchá. Kontrolujte barvu sliznic, tedy jazyka a dásní, pokud jsou modré, znamená to, že pes má nedostatečný přísun kyslíku. Pokud nedýchá, zahajte umělé dýchání. U velkých plemen se umělé dýchání provádí z úst do nosu, u malých plemen a štěňat z úst do nosu a tlamy.

hlava a krk musí být natažené
jazyk musí být vytažený
při vdechu do nosu zajistěte, aby vzduch neunikal přes pysky
vdechy musí proudit rovnoměrně do obou nosních dírek
hloubku výdechu přizpůsobte velikosti psa
po vdechu nechejte krátký čas na vydechnutí
vdechujte přibližně po 3 vteřinách
sledujte hrudník psa
několikrát vdechněte a zkontrolujte, jestli již pes nedýchá sám
vždy po minutě umělého dýchání zkontrolujte tep a dech
pokud pes začne dýchat, uložte jej do polohy na boku s mírně dopředu nataženou hlavou a vyplazeným jazykem, čenich je mírně skloněný dolů
pokud pes začne dýchat, ale stále nereaguje a dech je velmi slabý a povrchní, pokračujte v umělém dýchání o frekvenci 10 – 15 vdechů za minutu

Zajištění krevního oběhu
Masáž srdce provádějte pouze v případě, že jste nezjistili žádnou srdeční činnost. Pokud je srdeční činnost slabá, a vy předčasně použijete srdeční masáž, může se úplně zastavit. U malých plemen a štěňat se masáž srdce provádí otevřenou dlaní, u velkých psů oběma rukama, stejně jako u člověka.

pes musí ležet na pravém boku, na nepříliš měkkém podkladě
malá plemena – tlak směřuje přímo proti srdci nad úrovní lokte
velká plemena – tlak směřuje do bodu největšího průměru hrudníku
tlak musí být stejnoměrný, asi 4 cm hluboký, ve fázi odlehčení zůstávají ruce stále na hrudníku
opakujte série 10 – 15ti rychlejších stlačení a dvou vdechů
malý pes – v průměru asi 140 stlačení za minutu, tj. asi 2 stlačení za vteřinu
velký pes – v průměru 90 stlačení za minutu, tj. asi 13 stlačení během 10 vteřin

Resuscitace v přítomnosti druhé osoby

jedna osoba provádí umělé dýchání, druhá osoba provádí masáž srdce
frekvence stlačení je stejná, jako v případě, že masáž provádíte sami
partner vdechuje během srdeční masáže po každém třetím stlačení bez ohledu na velikost psa

S resuscitací pokračujte do doby, dokud pes není pod dohledem veterinárního lékaře nebo dokud neucítíte puls.

Akutní příznaky onemocnění
Projeví-li se u psa kterýkoli z těchto příznaků, okamžitě kontaktujte a navštivte se psem veterinárního lékaře!

opakující se zvracení, které trvá déle než 2 hodiny
průjem, který trvá déle než 24 hodin
krvácení z tělních otvorů
těžké nebo rychlé dýchání
slabost, kolaps
netypické a neobvyklé chování
bolestivost
svědivost a škrábání

Chronické příznaky onemocnění
Tyto příznaky se vyvíjejí velmi pozvolna, někdy mohou zmizet a znovu se objevit. Při projevu těchto příznaků vyhledejte co nejdříve veterinární ošetření.

časté zvracení
časté průjmy
střídavé bolesti
únava a apatie
změny na kůži a sliznicích
zvýšený příjem tekutin
ztráta na váze a skleslost

Klíště obecné
Klíště obecné se vyskytuje po celém území naší republiky, nejčastěji jej lze nalézt na okrajích listnatých lesů, stíněných křovisek, parků, na zatravněných plochách apod. Klíště je malý roztoč, v dospělosti sají krev pouze samičky, samci již další potravu nepotřebují. Klíšťata jsou slepá a při vyhledávání hostitele se řídí speciálními orgány na prvním páru končetin, které se nazývají Halleyovy orgány a mají čichovou funkci nebo vnímají tepelné vlnění. Na hostitele čekají klíšťata v různých výškách na rostlinstvu.

Klíště napadá veškeré teplokrevné obratlovce, jejichž krví se živí.

Vývoj klíštěte je velmi složitý a dlouhý, trvá i několik let. Oplozená samice po nasátí krve odpadne z hostitele a v zemi naklade několik tisíc vajíček. Za 6 – 36 týdnů (v závislosti na podmínkách prostředí) se z vajíček líhnou drobné larvy. Ty už čekají na hostitele a po nasátí krve a odpadnutí se mění na osminohé nymfy, které také čekají na hostitele. Nymfy dokáží čekat na vhodného hostitele velmi dlouhou dobu, někdy i rok a půl až dva roky. Pohlavně se nymfy rozlišují teprve po nasátí krve z hostitele a odpadnutí. Menší samci již další potravu nepotřebují a dále krev nesají. Hostitele dále vyhledávají jen samice, které nasátím krve zvětšují 80 – 120 krát objem svého těla. Po tomto nasátí v nich dozrávají oplozená vajíčka.

Klíšťata způsobují svým sáním ztrátu krve, která může být při větším počtu roztočů poměrně značná. Do ranky také vpouštění sliny, které obsahují jedovaté látky, které zabraňují srážení krve. Se slinami se mohou do těla hostitele dostat také původci různých nemocí, viry a bakterie. Tím se klíště může stát přenašečem některých závažných onemocnění, u psů v našich podmínkách je nejdůležitější z nich borelióza. Místo přichycení klíštěte je zduřelé, zarudlé a svědí. Při škrábání si pes může způsobit oděrky, které se opět mohou druhotně infikovat nebo může klíště přetrhnout a zbytek, který zůstává v kůži může zhnisat.

Klíště je potřeba co nejdříve odstranit, a to i s hlavičkou. Nejlépe je nejprve klíště usmrtit, k čemuž postačí nakapat na něj pár kapek alkoholu nebo lihového desinfekčního roztoku. Po pár minutách klíště opatrně odstraňte pinzetou buď vytočením nebo kýváním ze strany na stranu bez velkého tahu. Po odstranění klíštěte je nutné místo zdesinfikovat. Pokud se klíště nepodaří vyjmout celé, je zapotřebí navštívit veterinárního lékaře, který zbytky odstraní.

Po každé vycházce do míst, kde se klíšťata mohou vyskytovat, je nutné psa důkladně prohlédnout. Jako ochrana před klíšťaty poslouží vhodné repelentní prostředky, které klíšťata odpuzují nebo je přímo usmrtí. Tyto přípravky jsou k dostání ve formě roztoků, sprejů či antiparazitních obojků. Je dobré poradit se s veterinárním lékařem o prostředku, který bude pro vašeho psa ten nejvhodnější. Vždy je však potřeba dodržovat při jejich použití doporučené postupy výrobců.

Bolesti břicha
Bolest může být pociťována mimo místo, odkud skutečně pochází, je to tzv. přenesená bolest. Pokud pes trpí bolestí břicha, může špatně snášet dotyky kdekoli v zadní části těla. Ve vážných případech hrozí křeč nebo i kolaps. Postoj psa se zdviženým zadkem a pokrčenýma předníma nohama signalizuje bolest, která může být zapříčiněna akutním zánětem slinivky břišní.

V případě podezření na jakékoli bolesti břicha nepodávejte psovi žádné krmení, pouze tekutiny, a vyhledejte pomoc veterinárního lékaře.

Zvracení
Zvracení většinou u psů neznamená příznak žádného onemocnění, pes zvrací poměrně snadno, a zbavuje tak žaludek špatných věcí. Pokud však zvracení trvá příliš dlouho, je namístě porada s veterinárním lékařem. Krev ve zvratcích může být příznakem leptospirózy nebo některých otrav. Pokud je zvracení doprovázeno průjmem, mohlo by dojít k dehydrataci organismu, podávejte proto psovi pravidelně malé množství vody s glukózou, a co nejdříve jej nechte vyšetřit veterinárním lékařem.

Průjem
Pokud se u psa objeví průjem, může to být důsledek náhlé změny stravy, pozření nějaké nečistoty či přežrání. Pokud jsou ve výkalech patrné známky parazitů, podejte psovi přípravek k odčervení. Pokud jsou výkaly velmi tmavé nebo je-li ve výkalech krev, jedná se pravděpodobně o krvácení z trávicího traktu. Velmi světlé a silně páchnoucí výkaly mohou být zapříčiněny špatným trávením tuků.

Pokud je průjem dlouhotrvající a je navíc doprovázen zvracením nebo pokud jsou ve výkalech patrné známky krvácení, je nutné obrátit se na veterinárního lékaře. Při průjmech nepodávejte psovi játra a mléko a po prvních 24 hodinách žádnou pevnou potravu, pouze vodu a nějaké lehce stravitelné kašovité krmení. Normální stravu podávejte psovi až se jeho zdravotní stav upraví.

Zácpa
V případě, že pes není zvyklý mít v jídelníčku kosti, a vy mu je podáte, může dojít k zácpě. Příčinou zácpy u starých psů může být zpomalená peristaltika nebo zvětšená prostata.

Pokud je příčinou zácpy podání kostí, může veterinář uvolnit psovi konečník klystýrem. Starším psům je dobré podávat ve stravě, jako prevenci zácpy, otruby, popř. gelové projímadlo. V případech, kdy zácpu zapříčiňuje zvětšená prostata je nutná hormonální léčba.

Nechutenství
Nechutenství může být výsledkem překrmování, může však být také způsobeno psychickými problémy psa. Pokud pes zcela odmítá potravu, neměl by tento stav trvat déle než jeden den. Může se také stát, že pes chce jíst, ale není toho schopen fyzicky nebo mu přijímání potravy působí potíže a bolesti.

Pokud pes odmítá potravu déle než jeden den, pokud pes vykazuje s nechutenstvím ještě další příznaky horečky nebo pokud není schopen přijímat potravu, obraťte se okamžitě na svého veterinárního lékaře.

Přežírání
Pokud pes přijímá velké množství potravy, a přesto je podvyživený, může být příčinou špatné vstřebávání potravy. Pokud pes přijímá přiměřené množství stravy a přijímá přitom nadměrné množství tekutin, může se jednat o onemocnění diabetes mellitus, tedy o cukrovku. Neustálé ubývání na váze při normálním množství přijímané stravy může také znamenat nádorové onemocnění.

Špatné vstřebávání potravy lze po domluvě s veterinářem upravit dietou. V ostatních popsaných případech je také nutná včasná návštěva veterinární ordinace a porada s veterinářem.

Pokusy o zvracení s následným kolapsem
Pokud se pes pokouší neúspěšně zvracet a nakonec následuje kolaps, jde pravděpodobně o torzi a dilataci žaludku. Tato nemoc je způsobena náhlým nahromaděním plynů v žaludku, který se otočil kolem vodorovné osy a uzavřel tím výstupové cesty. Tento stav může nastat, pokud pes s plným nebo i napůl naplněným žaludkem vykonává prudké pohyby.

Tento stav přímo ohrožuje život psa a je nutné okamžitě volat veterinárního lékaře nebo se rychle vydat na cestu do nejbližší veterinární ordinace nebo nemocnice, je nezbytný chirurgický zákrok!

Slinění, odmítání potravy, dušení
Tyto příznaky způsobilo pravděpodobně cizí těleso v tlamě psa. Dalším příznakem může být zjevná bolest při pokusu o přijetí potravy, pes se také může tlapou dotýkat tlamy při pokusu o odstranění tohoto předmětu, může také následovat zhroucení, přičemž vnitřek tlamy modrá, což signalizuje dušení.

Pokud je cizí těleso v tlamě viditelné, pokuste se je šetrně odstranit. Pokud pes vykazuje známky dušení, má pravděpodobně cizí těleso zaklíněno v krku, pokuste se je tedy odstranit rukou nebo tupým předmětem. V případě, že se vám nedaří okamžitě předmět vyjmout, dopravte neprodleně psa k veterinárnímu lékaři k ošetření.

Výtok z nosu
Pokud psovi vytéká z nosu velmi malé množství čirého výtoku, neznamená to obvykle nic vážného. Výtok z nosu však může být také napohled tmavý, hlenovitý nebo hnisavý a může psovi znesnadňovat dýchání. Rýma bývá často doprovodným znakem infekčního onemocnění.

Pomoc veterináře vyhledejte v případě, že intenzivní hnisavý výtok z nosu neustane během jedné hodiny, výtok obsahuje krev, působí psovi bolest nebo je doprovázen dalšími známkami onemocnění, jako je např. výtok z očí. Nosní dírky a jejich okolí udržujte v čistotě a ošetřujte neparfémovanými krémy nebo mastmi, např. vazelínou, infadolanem nebo borovou mastí. Psovi můžete podat vitamín C, který získáte u veterinárního lékaře nebo ve specializovaných prodejnách. U plemen se zkrácenou čenichovou partií je nutné zavést účinnou léčbu, protože rýma pro ně představuje vysokou zátěž organismu.

Kašel
Příčinou kašle může být infekce, onemocnění plic, nemoc srdce, psinka, cizí těleso v krku, dráždění kouřem nebo prachem nebo také alergie. Suchý a dráždivý kašel bývá příznakem infekční laryngotracheitidy, neustávající, pronikavý kašel může znamenat, že pes onemocněl psinkou.

Před návštěvou veterinární ordinace můžete psovi podat přípravek proti kašli, jehož dávku určíte podle hmotnosti psa. Pokud možno, nedávejte psovi obojek, který jej může také ke kašli dráždit. Pokud kašel do dvou dnů neustane nebo pokud je doprovázen jinými příznaky onemocnění, požádejte o radu veterinárního lékaře.

Suchý nos
Suchý nos, pokrytý strupy může být jedním z příznaků psinky. Pokud je již pes starší, a lze u něj pozorovat ztluštění kůže i na jiných místech na těle, jako jsou ušní boltce nebo tlapky, jde pravděpodobně o projev stárnutí.

Pokud se pes projevuje i jinými příznaky nějakého onemocnění, navštivte s ním ordinaci veterinárního lékaře.

Výtok z ucha
Drolivý výtok z ucha mohou zapříčinit např. roztoči, při napadení kvasinkami vytéká psovi z ucha řídká, tmavá, páchnoucí tekutina a hustý, žlutozelený výtok je zpravidla příznakem bakteriální infekce. Každý výtok z ucha znamená pro psa infekci vnějšího ucha.

Nepokoušejte se psa léčit sami, je nutné odborné vyšetření a návrh léčby veterinárního lékaře. Bakteriální infekci je zapotřebí léčit podáváním antibiotik.

Otok
Pokud má pes nateklou vnitřní stranu ušního boltce, jde o krevní podlitinu, způsobenou např. rvačkou s jiným psem. Může to být také následek pobytu psa v průvanu nebo je to příznak infekce ucha. Pes často potřásá hlavou, ucho si drápe a naklání hlavu na postiženou stranu. Objevit se může také odlišný sklon jednoho ušního boltce nebo mokvající puchýřky na vnitřní straně ucha.

Postižené ucho je potřeba vyčistit a co nejdříve kontaktovat veterinárního lékaře.

Výtok z očí
Čistý výtok z očí signalizuje podráždění oka, zánět spojivek nebo zánět jiného původu. Příčinou hnisavého či zakaleného výtoku bývá infekční onemocnění. Jinými příčinami výtoku z očí může být také ucpání slzných kanálků, zelený zákal nebo nějaké virové onemocnění.

Před veterinární prohlídkou čistěte okolí očí gázou, namočenou v teplé vodě nebo jiném prostředku, který se používá k oplachování očí, jako je např. borová voda. Co nejdříve kontaktujte veterinárního lékaře.

Otok
Pokud má pes vypoulené oko, strnulý pohled a přestane mrkat znamená to, že tkáň za očima nebo oční bulva je nateklá. Příčinou může být pobyt psa v průvanu, mechanické poškození, infekce, nádor nebo zelený zákal.

Pokud pes vykazuje známky otoku oka, okamžitě vyhledejte pomoc veterinárního lékaře.

Zvýšené močení a nadměrná žíznivost
Pokud jsou patrné další příznaky, jako úbytek hmotnosti a špatné dýchání, a celkově se stav psa viditelně zhoršil, pravděpodobně se jedná o selhání ledvin. Selhání ledvin může být chronické či akutní, příčinou může být zhoubný nádor nebo vrozená vada ledvin.

Při těchto příznacích se obraťte neprodleně na svého veterinárního lékaře, který psovi předepíše steroidy a infuze. Doporučí vám také dietu s nízkým obsahem proteinů. V pití vody psa neomezujte.

Špatné udržení moči
U psa, který neudrží moč, se toto velmi často projevuje v době spánku. Příčinou neudržení moči mohou být problémy psychické, může to však také naznačovat vrozenou vadu špatného vyústění močovodu, pes se může nekontrolovaně pomočit při epileptickém záchvatu, může to však být způsobeno také vysokým věkem psa nebo nějakým onemocněním. Neschopnost udržet moč může zapříčinit cukrovka nebo cystitida.

Pes, který neudrží moč, by měl být co nejdříve vyšetřen veterinárním lékařem, který určí příčinu tohoto problému a navrhne léčbu.

Krev v moči
Pokud je moč psa zbarvena jinak, než je normální nebo pokud se v moči objeví krev, je to známkou zánětu močového měchýře. Ten se poměrně často projevuje u fen jako důsledek infekce, která postupuje z vulvy do močové trubice. Příčinou zánětu mohou být také močové kameny.

Pes potřebuje odborné vyšetření veterinárním lékařem. Močové kameny je nutné odstranit chirurgicky.

Zarudnutí kůže
Zarudlá kůže může být způsobena přítomností blech, bakteriální nákazou nebo zánětem kůže. Zánět se projevuje zarudnutím, otokem a na dotek místní zvýšenou teplotou kůže, bolestivostí a výtokem čiré tekutiny, později pak hnisu, z postiženého místa.

Místní zánět kůže ošetřete vystříháním srsti v okolí postiženého místa a omývejte vodou. Lze aplikovat zinkovou mast. Blechy je nutné vyhubit vhodnými přípravky, určenými k hubení blech.

Škrábání a svědění
Škrábání může mít mnoho příčin. Mohou to být paraziti, bakteriální nákaza, která se projevuje na kůži malými šupinatými a červenými, zanícenými ploškami nebo také osiny z trav či chemikálie. Poškrábání přinese psovi dočasnou úlevu, ale může zhoršit průběh místního zánětu.

Při podráždění kůže je nejprve nutné odstranit z dosahu psa všechny možné příčiny, které tento stav způsobily. Proti parazitům, jako jsou blechy, vši a roztoči použijte vhodné koupele, které je odstraní. Pokud kůže praská nebo mokvá, je nutné kontaktovat veterinárního lékaře.

Sáňkování
Pokud pes věnuje příliš mnoho pozornosti svému řitnímu otvoru a sáňkuje po zadku znamená to, že má ucpané anální váčky. Naplněné váčky psa dráždí a sáňkováním si ulevuje a pokouší se je vyprázdnit.

Pokud sami nemáte zkušenosti s vyprazdňováním análních váčků psa, nechte to na veterinárním lékaři, popř. jej požádejte, aby vás tomuto úkonu naučil.

Línání
Většina psů stále trochu líná. V období, kdy psům roste srst nová, tedy na podzim a na jaře lze pozorovat zvýšené línání, ale u psů, kteří jsou chováni v bytě již línání není tolik ovlivněno ročním obdobím. Rozsáhlé dlouhodobé línání může být následkem hormonální poruchy nebo špatné výživy.

Při koupání používejte speciální šampony. Hormonální poruchy vyžadují péči veterinárního lékaře. Pokud je línání způsobeno nevhodnou výživou, podávejte psovi rostlinné oleje a multivitamíny. Srst pravidelně kartáčujte. Pokud se stav nezlepší, navštivte veterinárního lékaře.

Kulhání
Příčinou kulhání může být podvrtnutí, zlomenina nebo jiné poranění. Pokud lze pozorovat i otok končetiny, může být zranění poměrně vážné. Dlouhodobé kulhání může být příznakem dysplazie kyčelního kloubu nebo osteoartritidy.

Při malém zranění nechte psa v klidu odpočívat. V případě, že se stav po několika dnech nelepší, vyhledejte veterinárního lékaře. Pokud pes viditelně trpí i v klidu, vyhledejte pomoc veterináře ihned.

Záchvat, křeče
Příčina záchvatu se většinou stanovuje velmi těžko. Nejčastější příčinou záchvatu bývá epilepsie. Pes v křeči je v první fázi ztuhlý, později může začít bezděčně pohybovat nohama. U tlamy se mu objevuje pěna a většinou se nekontrolovaně pomočí a vyprázdní. Epileptický záchvat trvá obvykle asi 5 minut. Křeče, spojené se záchvaty mohou být projevem psinky.

Jestliže pes zvrací zajistěte, aby se svými zvratky neudusil. Umístěte psa v klidné, zatemněné místnosti, a přikryjte ho. Pokud má pes na krku obojek, sundejte mu ho. Pokud nejste seznámeni s tím, že váš pes trpí epilepsií, informujte veterinárního lékaře a řiďte se jeho dalšími radami.

Únava, kardiacký kašel, zmodrání dásní, mdloby
Všechny tyto symptomy poukazují na srdeční choroby, které bývají velmi často vrozené. Pes, který vykazuje příznaky onemocnění srdce patří do rukou veterinárního lékaře.